Friday, April 18, 2014

Max Urban, potvrzená svatozář s Hugo Racem

Tenhle příspěvek bude spíš takový shrnující, co jsem poslední dobou navštívila, nebo mě pobavilo, překvapilo, nějaký postřehy...Takže takovej spíš deníček na důchod :D Asi to ani nebude chronologicky, spíš jen tok plynoucích myšlenek, i když mám teda pěkný zástup odrážek, co jsem si poslední 2 týdny zaznamenala k psaní. 
Začnu včerejškem, po dlouhé době mě nic tak nenadchlo. S mamkou a bráchou jsme byli na kulturní vycházce po Barrandově. Šlo se z Chapliňáku do filmových ateliérů, od nich ulicí Filmařská, Barrandovská, Skalní k Terasám Barrandov až k bazénu pod Terasami. Celkem 2,5h nekonečně zajímavého povídání pana Stěničky (se skupinou neustále fotících důchodců, kteří se prodírali všude hlava nehlava, což bylo pro můj stav naprostého vyčerpání dost náročné zůstat v klidu během strkání). Na podobné vycházce jsem byla asi před 12 lety (šiš, to je let!). Trasa byla stejná jen s tím rozdílem, že tenkrát jsem ještě navštívila interiér Teras Barrandov + dnes již neexistující Trilobit bar. Od minula jsem si pamatovala nějaké historky (jakože Kolátor byl nespokojenej s tím, že naprojektoval bazén, kam svítí slunce jen dopoledne, v závěru života pro jeho spokojenost se mu naštěstí podařilo přes problémy s komunisty naprojektovat Podolí, který má slunce habaděj), pak si zopakovala jména architektů (Max Urban, Grégr, Kolátor, ...) a které ty vily jsou nejcennější... A zase mě přepadl ten pocit, že tam musím nějakou vlastnit :D (máma už se mi přihlásila na pozici domovnice, teď už chybí jen ten mecenáš :D)
pohled od bazénu na Terasy, architekt Kolátor, zdroj: vlastní 
Kulturně popojedem zase dál. Minulý pátek jsem navštívila v Nejsvětějším srdci páně představení taneční skupiny Materia. Choreografie propojovala ten úžasně zajímavý prostor kostela, resp. jeho věž a kryptu. Dva tanečníci a tři tanečníce začínali nejprve ve věži, pak jsme se přesunuli do krypty. Osvětlení bylo pouze baterkama, což dalo prostor pro lepší hraní si se světlem a prostorem, tanečních se pohybovali velmi lehce po těch nakloněných rovinách, jako kdyby jezdili po jezdících pásech. Celkový dojem ale nemám moc pozitivní, "tanec" byl na mě dost strohý a ta hudba...zvuk ladícího orchestru je balzám na uši. 
Materia, Nejsvětější srdce páně, zdroj: vlastní
Z FB jsem zjistila zajímavou věc a to, že v Nádražní ulici, kudy jezdím léta tramvají, je socha sv. Áji! Tak už je to definitivně potvrzený ta moje svatozář! :)))
Svatá Ája v Nádražní ulici na Smíchově. Stojí tu od roku 1926 a ne že by to byla taková mladice, ale přestěhovala se sem z kaple u Radlické ulice. Patronka lidí, kteří vedou právní spory. Zdroj: FB: Pražské vycházky - architektura, historie, příroda
V neděli jsme byli na výstavě Tima Burton v domě U Kamenného zvonu. Přes varování Irenky jsme šli o víkendu a ještě po obědě, takže tam bylo nejvíc lidí. Po pravdě řečeno, nikdy jsem nezažila v Čechách výstavu (snad jen vystavený klenoty), kde by lidi chodili ve šňůře za sebou a byli tak nadšení. Překvapilo mě, kolik tam bylo malých dětí (a to jsem z některých obrázků měla docela husí kůži)! Výstavu určitě doporučím (až na ty miniaturní popisky pod obrazama, kam se člověk musí ohnout, aby si něco přečetl, mezitím do něj někdo strčí), ale pořádně se obrňte proti dalším lidem, je to fakt náročný. Cestou od Zvonu jsem probíhala kolem NPÚ a musela jsem přibrzdit, dokonce zastavit, protože jejich dveře byly potagované! Hned mě napadlo a doteď na to musím myslet, jestli ten záškodník tagoval záměrně, nebo jen viděl prosklené dveře a řekl si, že tady se mu to bude dobře pod tou modrou vyjímat! :D
tag, co už tam není...že by odlakovač paní vrátné? zdroj: vlastní
Navštívila jsem taky koncert - nejsilnější úterý zážitek Hugo Race s projektem Sepiatone (poslouchej zde) v JZD (rozuměj Jazz Dock, ne u nás na hnoji). Sice jsem byla trochu v časové úkolové tísni + první taniny trénink po 2 týdnech nemoci mi taky dal zabrat, ale jsem moc ráda, že jsem šla. Bylo to příjemně baladicko-melancholicky klidné, jemně se pohupující (no sedět bych nemohla jako ostatní přede mnou, snad až v závěru s ukrutnou bolestí v kyčli) a vyčišťující hlavu od všech těch shonů,přeběhů, excelů, nekomunikujících vzorečků, projektů, týmové spolupráci, nekonečnýmu zásadnímu rozhodování, ... Projekt Sepiatone je Hugo Race + italská zpěvačka, jako jo, moc hezky zpívá, ale stejně jsem pořád visela na Hugovi a modlila se, aby taky zpíval, protože jsem úplně hotová z jeho hlubokýho hlasu (https://www.youtube.com/watch?v=sWv6V6cCkKE)...asi jako Dave Gahan...ach:)) fotky od nejjistějšího a nejpilnějšího zdroje pod sluncem http://www.scrapesound.org/?p=5757 ;)
Ještě malá poznámka k hudbě, česká kapela The Finally vyjela na turné a křtila desku v Praze...někdo jim vykradl dodávku s nástrojema, takže jsem nebyla labuť a aspoň "korunou" přispěla na nové...Na to, že jim za 27 dní jim končí sbírka a stále jsou stále na 10 %...https://www.hithit.com/cs/project/486/finally-na-zacatku...mě trochu děsí, protože jen malá zmínka u ukradených nástrojích na FB Radia1 je seznámila s další spoustou posluchačů...tak kde je chyba? Myslím, že nedostatečné promo :/ ale jen osobní názor. 

A něco málo z hnoje, z mé oblíbené školičky projektového řízení. Byli jsme na 2 exkurzích, minulý týden na generálním ředitelství záchranných hasičských sborů, tenhle týden v ústavu pro jadernou bezpečnost. Exkurze to byly zajímavé, už jen proto, že jsem se dostala do těch objektů, které jsou normálně nepřístupné. Obě exkurze byly formou přednášky. U hasičských sborů zrovna probíhalo nějaké cvičení krizové situace, takže jsme museli být jen v jedné zasedačce a nemohli se jít podívat do dalších, nicméně jsou tam všude kamery, tak nám to pán přepínal do místností, kde se zrovna schůzovalo, což bylo hrozně vtipný, protože pán může ovládat krom kamer taky světla, takže tam pracovníkům zhasínal a rozsvěcel :DD U dotazů jsem se musela smát, protože se jedna slečna ptala, jak jsou zabezpečený akce maratonského druhu...spousta lidí, hrozby teroristického útoku, ...tak řekl, že sledujou jen ty větší akce, ne nějaký pražský maratony :DD 
Na jaderný bezpečnosti to bylo jiný kafe...neuvěřitelně nudný. Ale přeci jen pár vtipných momentů, když nesla sekretářka kafe a vodu našemu přednášejícímu. Hrozně jí klapaly boty, pak to vyskládala před pána a upadla jí lžička na zem, tak mu skočila do mluvení a říká: "to už asi nebudeš chtít, co?" Jsem se neudržela a vyprskla smíchy. Další věc byla, když pán překlikával prezentaci a říkal slidům "slejt" :D No a ulice Bartoškova patří už asi jen do interního humoru našeho oboru. Moji spolužáci mě musí zbožňovat, protože v prostorů pro dotazy jsem se zeptala (po hodině jeho uspávacího mluvení) na to cvičení pražskýho black-outu...následovala 15 minutová odpověď...po 10 minutách, kdy už chtěl každej odejít a byly na mě házené nenávistné pohledy, jsem řekla nahlas, AHA, tak DĚKUJU, TO MI STAČÍ, ale pán mě vyignoroval a pokračoval svojí dál...samozřejmě mi vůbec neodpověděl na otázku. 
Nejlepší bylo, když v obou ústavech řešili, jak je důležitá komunikace mezi ostatními bezpečnostními orgány...a pak u povodní...jo, to je problém kraje, né náš, o to se nestaráme, nebo jó, to je na magistrátu, o to mi se nezajímáme...:D Závěrem snad jen komentář k ppt prezentacím...na jednom slidu musel pán kliknout třeba 30x, aby mu tam naběhly všechny šipečky + ty neuvěřitelně pravěký obrázky klip artu z wordu roku 93 :DDD Ale konec kritiky, zjistila jsem, že můžu po netu sledovat radioaktivní záření http://www.sujb.cz/monras/aplikace/monras_cz.html

A na hnoji ještě zůstanem, účastnila jsem se přednášky od Člověka v Tísni a jejich něco jako lékařů bez hranic...problém byl, že paní jela z Brna a měla hodinové zpoždění...Tak jsem celou situaci zachránila (hahahahaha) a vyplnila čas do jejího příjezdu pomocí FB fotek z cest po Uzbekistánu jsem odprezentovala a vykecala se a zase neuvěřitelně poučila asi 20 lidí v posluchárně EII :DD Jojo, za chvíli si udělám asi šňuru po městech ČR :DDD Kdo byste mělo ní zájem, neváhejte napsat :))) 

A pár tipů na kulturu: Liška Bystrouška v ND, dál včera byla premiéra České baletní symfonie II v ND (fotky vypadají úžasně), 29.4. baletní trénink na piazzetě NS/ND k oslavám dnu tance, od 30.4. výstava broumovských kostelů v Národním technickém muzeu, představení Miniatury ve Staváči a samozřejmě Čarodějův učeň (jdu, jasný!) :D A poslední věc, až půjdete kolem ND, nemusíte už se bát, že vám koně (trigy) skočí na hlavu, protože a poněvadž bylo propočítáno, že mají těžiště mezi nohama, takže nejvíc bezpečný! ;))
Česká baletní symfonie, zdroj: FB Národní divadlo balet