Nils aneb dýchá se až po koncertu

Ne, tenhle příspěvek nepíšu opilá, jak by se mohlo zdát...jsem jen v té své pokoncertové euforii...která dřív byla skoro po každém a teď už s ní nějak šetřím. Nicméně asi někdo z vás zaregistroval, že se konal první ročník festivalu Spectaculare... hudba + tanec + film. Na tanci jsem bohužel nebyla, ale na filmu joo...hudební film - Dead can dance + Sigur Ros...nepřekonatelný zážitek! Hlavně SR a jejich INNI...syrový záznam jako jejich hudba...po recepčním maratonu dokonalý zážitek...možná jsem na chvíli trochu zapochybovala, že jsem na ně nejela na Colours Ostrava, v tom industriálním prostředí, to by bylo! Ale pak mi došlo, že bych tam byla nalepená na dalších tisíc lidí, který by na ně šli, protože SR voe a protože hvězda festivalu voe...a přeci jen v Bio Oku se na mě nikdo nemačkal, jen sdílel (občas) stejně pubertální pocity jako já...Závěrečná píseň, co mě dostala http://www.youtube.com/watch?v=GqOb40Zy21k&list=FLNs5yv-lz33ZSWmMkwsbMCQ&index=15, i když na malý bedničky a monitor to není...
No a snad jen malá poznámka k Dead can dance...bylo to točneý v 94. roce...hudba báječná, ale ty jejich zjevy :))

                                           (zdroj:  FB - Fotky uživatele Festival Spectaculare)

No a dnes, dnes byl poslední koncert, na který jsem se jako jediný vypravila do Akropole. Jelikož si poslední dobou užívám piána (listopad Poppy, leden Agnes), vyhrál rozhodování se mezi Hopkinsem nakonec koncert Hauschka + Nils Frahm. I když na koncerty chodím připravená a mám naposloucháno většinu tvorby či aspoň ty kousky, které budou hrát, a i když jsem si sehnala jejích tvorbu, nějak jsem to nebyla schopná oposlouchat...naštěstí tahle hudba jde poslouchat hned napoprvé a úplně vás okouzlí. Na prvního Hauschku jsem byla vzadu, kde se nedalo pohnout, natož vidět na pódium, naštěstí byl snímaný shora, takže bylo vidět nejen jak na křídlo hraje, ale i co má všechno za malé přístroje a nástroje, kterýma si ještě pomáhal při hraní, či mu jen ležely na strunách, které rozeznívaly danou věc, když na ně bylo hráno. Na Nilse jsem se přesunula již dopředu, abych viděla na ruce...Přišel takový mladý kluk...sedl za křídlo, vedle kterého byly ještě dvoje elektronické klávesy a začal hrát. V tu chvíli jsem přestala dýchat...nadechla se až po koncertu... Ani jsem si nevšimla, že byly za něj na plátno promítané nějaké fotky...(možná to bylo taky tím, že na něj svítily odzadu bílá světla, takže posluchačům přímo do obličeje, tak musel mžourat). Povídal taky pak něco do mikrofonu, pamatuju si, že to bylo vtipný, ale už nevím, co to bylo, protože si to nepamatuju, jak jsem byla a ještě stále jsem mimo. Koncert končil po desáté...což se nesmí, takže po přídavku jsme zašeptali "díky" a bez potlesku se odcházelo, což bylo zvláštní, ale nešlo to jinak. Pak přesun na bar, kde tou dobou již ladil Pijér...škoda, že jsi Kláro nemohla dorazit...ve dvou se "poslouchá" (hahaha) líp :))) No a jak opadla fronta u merchandisu, šla jsem se podívat, co bych ulovila u Nilse...jenže jak ha! a teď se mi to vymstilo! jsem nevěděla, co hrál, tak jsem nevěděla, co si mám koupit. Jasně, mohla jsem se zeptat, ale styděla jsem se tam jen u toho stolu stát, natož se zeptat :DD Takže bez úlovku, podpisu, ani toho, že jsem nedokázala vyslovit připravenou větu, že je fakt skvělej a přitom se pokusit netvářit, že se stal mým idolem...ano Káťo, přesně jsem si vzpomněla na nás a Poppy...a taky na to, jak jsme odcházely z Palletta...jenže s tím rozdílem, že tentokrát jsem neměla s kým pištět, takže to odnesla Klára na telefonu,  protože to zvedla, díky! :)))

takže tady jedna http://www.youtube.com/watch?v=AAveSBgfNcQ

(zdroj:  FB - Fotky uživatele Festival Spectaculare - Michal Hradecký, další fotky zde)

Jak jsem si po minulém týdnu poklepala na rameno

Po nezvykle krátké době opět příspěvek. Se totiž musím pochválit ohledně mých studijních úspěchů minulého týdne. Ano, studijních...tím bych se asi chlubit neměla, vzhledem mému věku a genderu..., že? Bych tu měla spíš psát, jak jsem byla konečně povýšená a pracuju v tom lepším týmu, nebo jak se mi povedlo za hodinu sestavit celou kuchyň z Ikey bez manuálu, nebo že zvracím jen jednou za 2 dny, jak je to těhotenství pohoda... Ale tak státnice stále přede mnou (ano, za 3 týdny!), tak si o tomhle tématu ještě můžu dovolit ty tři týdny mluvit. Taky jsem našla odvahu a podívala se, kdo je oponentem mé DP...Je to Slavomír Horák, ano, další expert na Střední Asii a nejen jí...jak jsem si to přečetla, málem jsem padla do mdlob. Však zhodnoťte sami zde.

Minulý týden jsem si dala 3 zkoušky (ekonometrii, finance a psychologii týmové práce). Pro vysvětlení, jsou to zkoušky, co mám z toho druhého magistra projektového řízení. Ekonometrie (=ekonomicko-matematické modelování, pro lepší představu, je to základ pro další předměty jsou je třeba prognostika, ano mami, po každý, když si to uvědomím, tak se musím smát, když vidím, jaká gaunerská profláklá individua nám nás prognostický úřad vychoval) je postrach naší školy, jako úplně kvůli tomu lidi nevyhodí, protože by pak nebylo dost peněz z dotací, ale to už je úvaha ohledně českého vysokoškolského vzdělávání, do který se teď nechci pouštět. Nicméně úplně lehká zk to není...60min na 20 otázek (ze 75 % na počítání), tj. 3 minuty na otázku, takže trochu kvapík, na vymýšlení postupů a rozvzpomínání není čas...ještě když se vám stane, že jste ze začátku tak nervózní, že pochybujete o svém křestním jménu při podepisování písemky :))) Vtipný bylo vyhlášení výsledků, čekalo se na chodbě ještě s jednou zkouškou (předesílám, že nás to psalo 100 lidí, tu druhou zk podobně, takže bylo na chodbě trochu těsno a hlučno), ano, proto to vyhlásili ústně, jsem to neslyšela, po 45min, kdy měly být vyhlášený výsledky a vylidnila se chodba, jsem znejistěla. Nakonec vlezla do nějakého kabinetu, přerušila zkoušení a zjistila, že jsem se propsala. Takže zase stres, neuvěřitelný třes rukou, zběsilé listování poznámkama k ústní zk, které stejně nemá smysl, protože to tou nervozitou ani nečtete, navíc řeč o nějaké pamatování...Ale i ústní jsem prošla, dokonce jsem to i věděla (a takhle důkladné zkoušení snad nikdy nezažila :) Teď můžu machrovat, že mám ekonometrii na poprvé, brkančka! :DD

Horší byly pak finance. Vůbec nechápu, jak tomu může někdo rozumět. Testem jsem se před Vánoci nepropsala...takže jsem po prvé zažila neudělat zk na poprvé! Můžu oslavovat, heh! Na podruhé už jsem se propsala, před ústní nervozita snad ještě větší, protože jsem nevěděla, co budu povídat, protože ekonometrie mi dává větší smysl, než tisknutí nekrytých peněz zlatem...U ústní přišla první kritika projektu, co jsem psala ještě se 3 kolegyněma, cílem práce bylo navrhnout investiční portfolium námi zvolené cílové skupině (aspoň 4 různé instrumenty). Prosadila jsem cílovou naší skupinu, ať si projdem trh, kam můžem vrazit těch našich pár peněz před tím, než si vemem hypotéky. Nojo, jenže jako socky do 4 instrumentů nemáte šanci peníze vložit, nebo tak po konzultaci s finančníma poradcema bylo lepší vybrat jen 2 produkty, další jsme charakterizovaly a odůvodnily, proč ne. Nojo, ale nesplnily jsme podmínky zadání, takže problém...aneb propojení školy a reality bylo opět záslužně potrestáno, aspoň že jen slovně a nemusíme nic předělávat. Po tomhle úvodu (když jsem si ještě vybavila, kolik jsem si toho nastudovala a otravovala finančních poradců kvůli radám...) jsem se tak vypsychovala, že už jsem neřekla nic...myslím, že už mě paní naštěstí nechtěla vidět znova, tak jsem prošla. Chtěla jsem jí říct, že se nemusí bát, že bych v téhle oblasti někdy něco vytvářela, ale nemohla jsem mluvit. 

No a v pátek, konečně pohodová zk od katedry psychologie...zjistila jsem během semestru, kdy jsem s dalšími pár jedinci chodila na přednášky toho předmětu, jak mi ta katedra psychologie děsně chybí. Opět suchý humor, narážky na věci, které moc lidí nepochopí, anebo probírání věcí, které by většina zhodnotila jen poklepáním si na čelo... Na hodiny základů antropologie, geografie náboženství, Střední Asii to samozřejmě nemělo, ale aspoň malá připomínka!!! Takže koho tyhle předměty čekají (pochybuju, že to zrovna někdo takový čte, pokud ještě někdo tady čte), užijte si je! Učení na zk bylo zábavné, musela jsem se nahlas smát, když čtete, že existuje hra na Tažného koně, tzn. člověk, co pracuje 10h denně včetně víkendů a raději nic neřekne, protože by se to mohlo brát, že svou práci nestíhá a může být nahrazen...nebo naopak hra Vášnivý bobr, kdy zaměstnanec pouze o své práci hovoří a nic nedělá, nicméně ostatní mají pocit, jak toho tolik zvládá a jak je úžasnej! chacha!

Trocha kultury nakonec 

Minulý týden jsem ještě měla kulturní vytržení, jedno jsem si musela odpustit (Miniatury - balet - v ND, což mě štve), ale na čtvrteční koncert Agnes Obel jsem se vypravila. Koncert v Akropoli na sezení, pro mě premiéra v takovém prostoru, ale je pravda, že stát by bylo asi divný. Navíc díky mým konexím jsem měla nádherné místo přímo před klavírem s cedulkou special guest! juch! :) Obě Ages alba jsem dost naposlouchala a měla asi nějaká velká očekávání, která se při druhé písničce, kdy začala zpívat, lehce rozplynula...Její hlas byl asi naschvál navejškovaný (a takový suchý) a mně osobně to dost tahá za uši...během koncertu se mi líbily asi jen 3 okamžiky, kdy doprovázející 2 smyčce (housle a violoncello) hrály jinak (a moc podařeně), než na desce a při poslední písničce došlo k velké gradaci a úplnému bouření s takovým napětím, které nemůžete vydržet a chcete se z toho zbláznit, protože vám prochází celým tělem,  ale zároveň nechcete, aby to někdy skončilo...jinak jsem výrazný přísun energie nezaznamenala...V porovnání s Poppy, která hrála v novým sál Rozhlasu, musím uznat, že jí Poppy strčila do kapsy. Ale jestli Agnes Obel neznáte, doporučuju...http://www.youtube.com/watch?v=5BxXZ1gH3pM. 

31.1. jdu na další piána (Hauschka a Frahm), tak jsem zvědavá. V úterý pak ještě jednou na Dekkadancers a jejich zpracování Cavea, tanec spojený s vizuálníma projekcema...podařené! Viz videoukázka. 

A ještě jedna věc na závěr, která mě nahlas rozesmála...a zároveň upozornila, až kam se základna TB fanynek rozrostla!

Kopírováno z FB Petra Marka: "KAMARÁDČINA MALÁ DCERA PŘIJELA Z MORAVY NA DĚTSKÝ KONCERT TATABOJS A U MĚ DOMA SE ROZHODLA DÁT MI DÁREK. MĚLA U SEBE OVŠEM PŘIPRAVENÝ ALE JEN JEDEN PRO MILANA CAISE. DÍKY!"