Wednesday, May 30, 2012

Nukus

Z Chivy jsme se presunuli do Nukusu. Jeli jsme share-taxi, melo to vyjit na 20000sum, ale ridic, ze 30 000, a my ze to pred 2 mesicema stalo 20, tak nas serval, jina moznost nebyla, tak jsme poslusne sedli. Odvezl nas do hotelu Jibek Joli (30dol/dvouluzak/v kurzu 2800sum). Rudovi vypadl v aute telefon a nez jsme ho nasli na lidi, co s nama jeli, vystoupili, zkousela jsem Rudovi volat a cislo se nepouziva, tak to asi ukradli. Takze, kdo chce psat Rudovi, at pise na muj: +420732487775, cist mu to nebudu :))

Net jsme tu hledali asi 45min, neni tu skype, jinak tu vsude nabizeji wifi zdarma, tak jestli mate chytry telefony, tak si budete piskat. Ve stankach maji pivo Kozel :)

Urgenc (blizko Chivy) je velke mesto, spousta socialisticke architektury, vsude ohromne pomniky a pamatniky, byla jsem z toho vedle, kdyz jsme jeli tim trolejbusem! Ten trolejbus tam musi byt asi taky vyhra, co chvili nejde proud, to poznate v hotelu, kdyz nesel proud, netekla ani voda, to jsem byla mrtva smichy, kdyz to prestalo jit a Ruda mel strevni potize :DD Ale nastesti to celkem rychle naskakuje.
Jeste k Urgenci, prijde mi takovy civilizovany, treba na silnicich jsou stredove cary, videt prechody, prislo mi, ze to mesto ma snad rad (r s hackem) :))
Dneska v Nukusu mi spadla brada, kdyz jsem videla holky s kratasama tak kratkyma, ze kalhotky jsou delsi...

Chiva - uz jsem asi narocny turista, ale cekala jsem neco vic...je tam jen ten nedostaveny minaret, pak mesitka, pak jeden minaret, na ktery se da za 3000sumu vystoupat, pani dole vam rekne rusky i anglicky, jak je vysoky a ze mate dat pozor na hlavu, je tam prakticky tma, kdyz tam lezete a ona vubec nepocita, kolik tam pousti lidi, nahoru se tak vejde 10 lidi a ona tam pustila takovou skupinu...no byla jsem rada, ze jsem se dostala dolu. Deti na vas pokrikuji - hello - a v zapeti - bonbon!

Ale je tam videt odlisna kultura, krom tech stanku, co prodavaji privesky americke vlajky, to vam reknou i mistni, ze je to pisnicka z chivy nebo z buchary, jinak tam mluvi, kdyz jsem se zeptala, jestli mluvi uzbecky, tak mi rekli, NEEE, to je chorezemstina!


Jinak si nejsem jista, jestli je dobry napad, abyste jeli do Shafirkonu, jako jsme byli my. Uz nas tam docela znali, kdyz jsme odjizdeli, tak uz na nas v buse, vy jste ti z Prahy, co? Doporucovala bych Dizduvan, rozhodne ne Vapkent, nebo bych doporucila Kogon, tak je pry kostel, ale tam jsme nebyli uz.

Zitra zacneme hledat vesnicky v okoli, tak se zas nejaky cas neozvu.

Tuesday, May 29, 2012

Vareni tradicniho ceskeho jidla a cesta do Buchary

Posledni den v nasi rodince byl a tady a ja varila ceske jidlo. Ne, panu domu nestacila jen bramboracka, musel mit knedlo-ovce-zelo. Odpoledne jsem jeste zjistovala, jak se dela zeli, haha. Jelikoz bramborove knedliky a bramboracka jsou zalozene na bramborach, ptam se jich, kolik maji brambor, tak pry kolik potrebuju, ze maji tak 3kg. Jsem si rekla fajn, vyjde to na oboji. Vyndali mi 8 strednich az mensich brambor, kdyz jsem si je oskrabala a pulku dala do bramboracky a ptam se na zbytek, tak to prej uz je vse...maji holt dobry odhad. Nakonec se bramboracka jen s mrkvi, cibuli a cesnekem uvarila na velmi malem plaminku plynu asi za 3h, Ruda mi ji pochvalil, zachranila mi to tuna majoranky. Knedliky jsem pak varila na venkovnim ohnisti, protoze jedine tam mohla prijit voda k varu, az stanu fotky, tak se pobavite.:)) I knedliky se povedli, takze Dane, na vyletech budu delat klidne k veceri bramborovy knedliky :))) Zeli jsme nakonec s pani domu vzdaly uz (a taky ji to prislo zbytecny, spotrebila jsem tolik brambor a vody, co maji na tyden), maso udelala ona.
Vecere nam s Rudou chutnala, jim asi ne, nevim, nerekli vubec nic, ale vubec, ani dekuju... Po veceri prijela manzelka brachy pana domu, neco rodince rekla a ta se pohadala, tak jsme se sli balit, pak se rozloucit s nasi kamaradkou, co s nama mluvila anglicky a spat. Vstavali jsem docela brzo, snidane, a pak na bus do Buchary.
V Buchare jsem nasli autobusak, ze ktereho to jede do Chivy, bus ale nejel, do Chivy vlastne nejelo nic. Museli jsme do Urgence, coz je kousek od Chivy a jet marsrutkou, protoze busy asi nezacinaji v Buchare, ale jedou uz z Taskentu a jak tu nejsou jizdni rady, tak nevite, jestli to pojede nebo ne, jestli se do toho vejdete s krosnama. Jeli jsme teda marsrtkou za 50 000sumu. Pred cestou se pak ridic a ostatni pomodlili, moc jsem nechapala proc, delaji to pred jidlem...no, to jsem jeste netusila, co nas ceka. 
Cesta vede pousti po silnici asi jako D1 v tom horsim useku. Trochu to nadskakovalo, ale slo to. U turkmenskych hranic uz stavi novou silnici, na kterou jsme pak i na chvili najeli, to bylo baaajo. Jenze pak to prislo, odbocili jsme doprava na prasnou cestu a zacala ta hruza. Jak se jelo prasnou cestou a jeste dost foukalo venku, tak jsme byli zapraseni a zapiskovani vevnitr, okna byt musela otevrena, protoze jinak bychom se v aute upekli. Marsrutka skakala sem a tam po nekvalitni ceste. S Rudou jsme se omluvili vsem ukrajinskym silnicim, ktere nyni beru za nejluxusnejsi na svete. Sedela jsem zaprena za predni a zadni sedacku, drzela se zuby nehty, ale stejne jsem porad vylitavala ze sedacky a pri dopadu si vyrazila dech, asi tak jednou za 15 vterin. Po 20min jsem se modlila, at uz je konec...konec prisel az za 2h. 
Do Urgence jsme ani nedojeli, dojeli jsme pred Urgenc s tim, ze auto je rozbite, tak nam ridic zaplatil taxi do Urgence, ten nas vyhodil na zastavce trolejbusu, ktery nas za 600sum mel odvest do Chivy. Jenze spadla trolej a trolejbus nejezdil, tak nam mistni zastavili nejaky luxusni bus, ktery mi nabidl, ze nas sveze za 5000/osobu!!! Tak jsem se mu vysmala a sla se zeptat na taxi, tak prej 2000/osoba. Myslela jsem, ze se vzteknu, ale nakonec jsme ho vzali a dojeli do hotelu Lali-opa (25dol dvouluzak, 1dol 2800sum). Tam meli volny pokoj, na veceri nas pozval majitel hotelu, protoze slavil narozeniny sveho syna. Nalil do nas vodku (konecne nekde!), Ruda se najedl a sel spat, celej den mu bylo hrozne zle, ja tam jeste sedela, chvili si s nima povidala rusky, pak se bavili uz uzbecky a ja jen sedela a uzivala si pohodli a pak si jeste s nima nekolikrat pripila:)) Rano jsem sotva vstala z postele, jak jsem byla rozlamana.
Nevim, jestli neni lepsi jet vlakem nebo taxikem do Chivy z Buchary. Ztraty byly docela velke, den po prijezdu jsem mela horecky a potila se az do jeste do dalsi noci. Boli me cele telo a mam migrenu. Ruda nemuze stat bolesti kolen, boli ho hlava, jak ma zablokovanou krcni pater. Oba nas boli v krku, ne ,n elibali jsme se. Takze jsme zivi na brufenech.
Jinak nam v hotelu rikali, ze vylet k Aralu stoji z Nukusu - pronajmout dzip za 450dol. Takze pres 100 na osobu, docela dost. Do Moynaku se pry nevyplati jet, nic tam neni, ani moc vesnic kolem...Takze zvazujeme, ze budeme hledat vesnici kolem Nukusu, dnes jeste sednem nad mapu.

Saturday, May 26, 2012

Souziti s mistnimi je nekdy narocne


Aaaaaah! Konecne ve meste, civilizace, kultura, turisticky stanky, taky jini turiste, uz nejsem s Rudou za exoty jen my! No, ale jak to vsechno bylo.
Bylo nebylo, minuly patek, kdyz jsme s Rudou objevovali krasy Buchary, pan K. jel hledat nejakou vesnici, kam by nas umistil. Jak jsem psala minule, nasel u pana marsrutkare. V sobotu po poledni jsme se zabalili a jeli za nim, pred tim mu jeste zavolali z hotelu, ze uz jedem. Jenze, pan si to rozmyslel, pry ze musi do Samarkandu na 3 dny a sami tam byt nemuze, kecy blabla, bal se... Co delat, vzali jsme krosny a jeli s K. na blind. Cestou v buse se K. zakecal s panem ridicem {holky, ten byl!! sam,ozrejme, ze me hned balil :DD} Na autobusaku v Safirkonu (vesnicka u Buchary) nas vysadil, tam zavolali dalsi a dalsi lidi svym znamym a za chvili uz se k nam valili 2 panove...maji tak kolem 200kg a jsou znacne opaleni, v Pze bych rekla, ze to jsou Rumuni...No, a jeli jsme, u nich doma jsme si dali caj, pohostili nas, jak rekl K. velmi stredne cerstvym (rozumej kamennym) chlebem, domluvili jsme cenu 15dol. za oba + snidane a vecere. K. chvili posedel a pak odjel zpet do Buchary, loucil se s nami se slovy, preji hodne uspechu a rusky mluvicich sousedu. Byl tu totiz problem, ze nase rodinka mluvi jen uzbecky :DD Po chvili bylo halo, prisly se na nas podivat vsechny sousedky a deti. Nastesti jedna mluvila rusky, tak jsem se ji zacala ptat predem naucenymi otazkami z Prahy. Doporucuju dalsim prijizdejicim, naucte se pekne povidat, co delate, co studujete, kolik vam je, co pracuji vasi rodice. Vemte pohledy - nejen Prahy, ale CR, ja tu mam kalendar CR, pak taky hromadu fotek vas a hlavne vasi rodiny, na tom si fakt ujizdej,  kdyz vam pak vysvetluji, ze tohle dite je tety od snachy jeho bratrance. :))) Vemte taky fotky svatby vasich rodicu a nejaky nase tradicni kroje a taky fotky jidel, nevi, co to je knedlik. Coz mi pripomina, ze ho mam dneska varit, pan domu si ho naporoucel - tradicdni ceske bludo, tak jsem rekla, ze to je knedloverprozelo, ale jelikoz nejedi maso, tak to je knedlo-ovce-zelo. Rikala jsem, ze jim uvarim bramboracku, ale to neee, to je malo...uff, tak uvidime, jak to dopadne, az budu varit na tom otevrenym ohnisti vedle baraku, kdepak tady varna deska :DDD No, bramboracku uz maji slibenou dlouho, ale kdyz uz bych ji jako zacala delat, tak pani domu s babickou tak nejak nechteji :DDD Asi je to na mne fakt videt, ze vsechny holky z Prahy neumi varit. 
Jinak nas tu pekne vykrmuji, kazdy vecer jine jidlo, fakt dobroty, pak jsou na stole porad nejaky susenky, spousta merunek, mi pripomina jednu veceri - tresne, merunky, kefir, caj, chleba, hlavni jidlo, do toho slivka, ale zvladla jsem to:DD K veceri nam pousti DVDcka - jeji svatbu, svatbu sousedu, pribuznych (=sousedi), svatby znamych uzbeckych osobnosti, ... Uz jsem jich videla asi 6... Pan domaci predevcirem zprovoznil antenu, tak koukame i na uzbeckou tv, vecerime v case serialu z nemocnicniho iranskeho prostredi. Docela dobry, po dvou dilech uz jsme zavisli. Ruda ho nazval Nemocnice na kraji Teheranu. :)) Rodinka se docela uz rozmluvila rusky, takze musime davat bacha na to, co rikame, mame uz specialni cestinu, treba slovo svatba je i v uzbectine, tak bacha. Kdo pise na manzelstvi a svatby, tak to ma fakt jednoduchy, o tom se radi bavi, horsi je se s nima bavit o dobe ve svazu, proste vam nic nereknou, je to neprustrelny...hheh. Jo a holky pripravte se na to, ze vas tu budou porad vdavat :)) Pro Rudu se prej taky neco najde, ale vzdyky, kdyz nekam prijdem, tak se hned nas ptaji na vek, jestli jsme manzele a kdyz reknem, ze ne, tak maji vzdycky nejakeho syna, tyhle jsem mela nabidku - 88. rocnik, pracuje v ted v Rusku, jako vsichni, kdo chteji vydelat prachy a uz mi maminka ukazovala, co bych dostala - pokryvky, .... Vzdycky se tomu vsichni smeji, ale ona se moc nesmala...:DD
Az prijedete do vesnice, tak si najdete urad, ktery se jmenuje "machala (maxala)", je to jako radnice, nevim, neni to policie hlavne, a tam se zaregistrujte, reknete, ze budete u te a te rodiny (lepsi je, kdyz s vami pujde nekdo od rodiny) spat a budete se koukat po okoli, oni si vas tam zapisou do dokumetu, pri odjezdu jim bezte rict, ze odjizdite. 
Doporucuju si pripravit jednotnou historku, co tam jedete presne delat. K. nas predstavil jako geografy a to je docela dobry. Rikal, ze se chcem podivat, jak tam mistni zijou. My jim pak rikame, ze v turistickych centrech se k nam chovaji jako k turistum a neukazou nam nic nez to, co chceme videt a blabla. Ti geografove, jako je to vtipny, protoze nas tu protahuji prirodou a polema a sklizni a tak :DD A my se jich ptame na tradice a historii a tak :DD Tuhle nas vzali do skleniku, kde majitel jezdi kazdy rok do Varu, tak rikal, ze ho pak muzem hostit v Praze, myslim, ze muj usklebek ho presvecil, ze asi ne. Prohlidka skleniku s rajcatama a okurkama dobra, kdyz jsme odchazeli, tak se nas ptali na porovnani se sklenikama v CR :DDD Tak jsme si zahrali na experty pestovani rajcat :DD Hahahaha, jsem jim rekla, ze u nas jsou rajcata mensi, ze u nas frcej cherry rajcatka a ze je to stejne vsechno dovoz z Maroka a Spanelska. Jo a taky se vas pak budou ptat, co budete chtit pracovat po skole, ja rikam, ze budu ucitelkou zemaku, to je docela dobry. R. byl trochu nesvuj, ze uz jsme jim rovnou mohli rict, ze jsme antropologove, ale pak jsme sli do machaly a tam nas tak trochu ta geografie zachranila, kdyz nas mistni kamarad - ucitel rustiny vysvetlil, ze se zajimame prirodou a pamatkama. 
Jak je to tu s anglinou, vsechny deti studuji ve skoler anglinu a musi to byt docela ficak, protoze za rok se s vami domluvi na vasi urovni, chteji jen trochu rozmluvit a jsou hrozne vdecni, kdyz se s vami muzou bavit anglicky. Vsichni chteji studovat anglictinu a byt pak pruvodci nebo prekladatele.
Ac jsou mistni hodni, davejte si bacha a budte obezretni, ve vetsine pripadu s vami chteji kamosit, a pak jet pracovat do CR, vy jim totiz muzete napsat zvaci dopis...
Davejte taky bacha na pocasi, je tu pres 30 stupnu, mela jsem tuhle nejaky upal nebo uzeh, bylo mi zle od zaludku, rvali do me nejaky jidlo, tak jsem rikala, ze nemuzu jist, tak mi davali nejaky leky, nakonec jsem si je vzala domu ty leky, Ruda pak psal mame a zjistil, ze mi dali antibiotika, jenze jen 3 prasky.... rikali, ze na spatne od zaludku pomaha kefir, nebo airan - proste slane mleko, asi jo, bylo mi pak trochu lip. 
To je zatim asi vsechno, zitra zvedame kotvy a jedem do Chivy, drzte nam palce, at to zvladnem s tema baglama a ruchem na autobusakach a at najdem nejaky levny ubytko.

Jo a jeste jedna vec, moc tu nekouri, ale frci tu zeleny namlety tabak pod jazyk a to je pak uplne zbytecny se s nima bavit, protoze jim rozumite uplny kulovy. Ja tomu rikam krycim nazvem sracovina, protoze tabaku rozumi, pac me to neskutecne prudi, vy jste jak za idioty, kdyz se jich porad ptate sto? sto? a oni uz pak s vami se moc nechteji bavit, kdyz za kazdou vetou se zeptate sto?.
Pro nase drahe polovicky, jsme opaleni na blbecky, ja mam opaleny tricko a pak sandaly, sukni nosim pod kolena. Ruda ma presne opaleny tricko, videla jsem ho teda jen zezadu :DD

Jo a dekuju vsem, co mi pisete sms, pardon, ze odepisuju tak malo. Mami, Jirka Moucka mel pravdu, ze prichozi smsku nic neplatim, platim jen za prijem hovoru, tak mi muzes psat klidne kazdy den :)

fotky zde

Saturday, May 19, 2012

Buchara pokracovani

Uz nevim, kde jsem skoncila, nicmene vecer jsme s K. chteli zajit na veceri. Bylo to vtipne, protoze jsem pres den s rudou zadne nevideli, ale rekli jsme si, ze kdyz je tu tech 30 stupnu, tak ze restauracky otevrou az na vecer. To byl velky omyl. Odpoledne jsme jeste potkali 2 mistni studentky, ktere vyhlizeli nejake Korejce, protoze studovaly na UNI aj a korejstinu, takze jsme pro ne byli trochu nuda, ale tak jsme jim ukratili 30min cekani. Dovedela jsem se, ze se chteji prestehovat, ta jedna do Benatek, ta druha uz nevim kam, ale do Evropy. Jedna ma brachu na studijich v Anglii, takze asi tezce zazobana rodina, haha. Jinak tady se na UNI plati skolny, ony rikaly 2000 USD za rok, tak pak muzete srovnavat. No, ale k te restauraci, ptali jsme se, co nam doporuci, nic pro turisty, tak nam nedoporucili nic, jen ukazali na hlavnim namesti na venkovni restauracku, ktera byla uplne plna Francouzu, tech je tu mraky a Nemcu. 
Vecerni hledani restaurace a optani se mistnich, kteri doporucili jeste nejakou stresni nakonec nedopadlo. Zjistila jsem, proc nam holky nic neporadily, ono tu fakt nic neni. Skoncili jsme tedy v te na namesti, kde to bylo teda vyborny, ale obsluhovali nas deti...ostatne jako v hotelu. Vedle je jezirko, v nem uprostred zmensenina hlavniho palace. Jak to okomentoval K., ano, maji smysl pro detail :DD Jo a vsimete si umeleho capa u toho jezirka na pamatnim stromu, taky nema chybu. Dala bych sem fotky, kdyby se mi pripojil fotak nebo ta flashka na karty k pc, ale nejde to.

Dnes odpoledne jdem do rodiny pana masrutkare. Ma 6 deti, ale 3 uz jsou pry z domu, nemluvi rusky, jeho zena pry trochu, on pry ano...Tak to bude vtipne. TAKZE RODINO, nebudu ted asi pres tyden na netu, budu psat sms, ale asi ne denne.

Jinak holky berte kratasy pod kolena, nic nad kolena tu nefrci. A pak se taky nenastvete, kdyz vas budou chlapi ignorovat a nepodaji vam ruku, to je totiz tady slusnost. Kdo vam ji poda, tak je chlipnik. + DAL, aktualni kurz na cernem trhu je 2800sum za dolar, takze niz nechodte :) my uz taky nepujdem.

No a krom toho, ze sem nemuzu nahrat fotky, mi nejdou pustit pisnicky z mobilu, dneska se mi tam udelal nejaky random vyber z 28 starsi hitu, co tam mam nahrane, co zrovna ted moc nemusim, takze budu trpet...a okoli se mnou...Rudo! :DD

Friday, May 18, 2012

Buchara


A prejeli jsme do Buchary. Na vnitrostatni letiste nakonec busy hromadne dopravy jezdily, jen nam to nas spravce nerekl, abych udelali kseft jemu pribuznymu, ktery nas tam hodil autem za skromny obnos :DD Na letisti jsme se pak sesli s Kokaislem. Meli jsme docela strach, jestli prijede, protoze byl odlet v 19h a on tam jeste v 18h nebyl. Nakonec jsme se stastne shledali, nasedli do maleho letadla cca pro 40 lidi. V Buchare pak taxi k hotelu, ktery byl levnejsi nez ta ubytovna v Mirzo a asi tak 10000x luxusnejsi. Hned nam odnesli batohy, pak jsme chvili cekali na reditele hotelu, ktery nam osobne ukazal pokoje a pry jestli je vsechno v poradku. To se to hned cestuje jinak s profesorem! :))) Hotel stal 35 dolaru dvouluzak, ale jde tu najit i za 10 dolaru pro osobu. Normalne by to stalo vic, ale jelikoz to mame pres Kristinu a je to napsany na nejakou firmu, tak mame lepsi cenu.
Dneska jel K. se podivat do nejakych vesnic, pry je lepsi, kdyz pojede sam, abychom je ve 3 nevylekali. Takze si prohlizime Bucharu, je tu hromada turistu - Nemci a taky Spanele, ano Anco, Spanele! A zitra to zacne, slavny vyzkum. :))

Nejde mi tu propojit fotak s pc, takze musim vzit zitra flashku a pres ni to nahrat do pc, uvodni fotka je stazena z netu...haha, asi byste to jinak nepoznali.

Thursday, May 17, 2012

Prijezd do Uzbekistanu

Predesilam, ze tenhle prispevek je psany jak pro rodice a kamarady, tak pro spoluzaky, kteri jedou timto smerem za par tydnu, takze se omlouvam ostatnim za info, ktere vam bude k nicemu, jestlize sem behem kratke doby nepojedete. 

Cesta
Cesta byla vtipna. Odjeli jsme ve 3.30 rano z Florencem se Studentem. Slzave udoli bylo jen male. Jeli jsme az na letiste, samozrejme jsem koupila ty listky spatne, jenom do centra, ale nastesti se to dalo uhradit zbytek cesty v buse. Jen tu zpatecni jizdenku musim zas opravit.
Na letisti propuklo velke slzave udoli, klasicky na wc, hihi. Pak nastalo peklo. Nechteli nas vzit do letadla, protoze jim nestacilo oscanovane potvrzeni o vizech, ktere na nas ceka v Taskentu na letisti. Od odbaveni jsme se tedy presunuli k okynku Aeroflotu, kde jsme se zacali hadat. Pan se podival do pocitace a tam nebylo napsano, ze na nas viza opravdu cekaji. Volala jsem Kristine Smorodine, ta rikala, ze to neni mozne, ze nas musi pustit a to bylo cele..volala jsem asi 4x, obvolala jeste sveho sefa, ale nic nevymysleli. Volali jsme tedy na uzb. ambasadu ve Vidni, kam jsme se nedovolali. Volala jsem na ces.ambasadu do Taskentu, asi 3x a taky nam neporadili, pry jsme prvni pripad, ze CSA nebo vubec odlety z Prahy jsou bez problemu. Nakonec se Ruda dovolal na uzb. ambasadu ve Vidni, tam mu potvrdili, ze mame vse ok dle nasich registracnich cisel a ze nevi, kde je chyba. Akorat ale zavreli check in a my sli hledat bus do Prahy. Nicmene za chvili nas zacali na letisti hledat a ze na nas letadlo ceka, ze jim pry volali z ambasady te z Vidne!!! Nase odbaveni bylo nejrychlejsi, jake jsem kdy zazila, pak jsme s pozemni letuskou probehli cele letiste, vsechny predbehli, autobus na nas cekal, ktery nas hodil k letadlo, na ktere jsme nasedli a odleteli.
Tzn. nevim, kde byla chyba, proste jen zapomnel nekdo napsat do kompu, ze to mame ok.
Takze to, co jsme usetrili, ze jsme leteli z Vidne, se nam vrati na uctu za telefony, hehe.

Taskent
Na letisti trvalo vyrizeni viz asi 1.5h, protoze tam byla desna fronta a my stejne nespechali. Byly precijen 4 rano a nas meli ubytovat az ve 14h. Viza na nas cekala v poradku, zaplatil jsme kazdy 70 dolaru. Pak jsme vyzvedli zavazadla a vyplnili papir k procleni veci. Nezapomente ho vyplnit 2x!!
Pak na nas cekalo venku asi trilion taxikaru, vsichni vam budou chtit pomoct, rozmenit penize, odvest vas, ... My si nemohli vymenit nic na letisti v hale, protoze otviraji smenarny az v 10h rano. Sli jsme ven, jakoze pockame na bus, ale to neslo, porad nekdo votravoval. Vzala jsem tedy taxi za 5 dolaru na nadrazi s tim, ze jsem mela vychytraly plan a chtela tam nechat batohy, aby se nam lepe chodilo po meste. Bohuzel vam tam batoh nenechaji, kdyz nemate listek na vlak!! Tak nam pan taxikar smenil nejake penize a hodil nas do parku. 
Az si budete smenovat penize, jedine na cernem trhu a nejdete pod 2700 sumu za dolar, nas samozrejme hrozne obrali napoprve! Oficialni smenarny maji 1990 sumu za dolar. V hotelech si davejte taky bacha, reknou vam, ze noc stoji 40 dolaru a pak to prepoctou cenou podle cernyho trhu, takze se vam to nemusi vubec vyplatit, kdyz si smenite v ofiko smenarne.
Doporucuju jet metrem v Taskentu, maji tu skvely stanice. Jinak tu jezdi to nase prastary metro, takze kdo se s nim nestihl tuhle svest, ma moznost. Pripravte se na to, ze vam budou prohledavat batohy, my je museli cele vyklidit. Problem byla slivovice, ale nakonec nas pustili a nechali ji nam. Metro je na modre zetony, ktere se vraci po stipnuti zase do obehu. Jizda stoji 700sumu a plati i na prestup. Jak do metra vlezete, tak si tam za tu cenu muzete jezdit cely den.
V Taskentu jinak nic k videni neni. Podle pruvodce je nejstarsi cast u Chorzu, kde kousek bydlime v Mirzo gesthouse, ale nevim no, je tu ohromny trh, kde jsem si koupila RayBeny! Tak uz je mam Dane taky za 180kc, hihi!
Vecer odletame do Buchary uz s nasim ucitelem. Jestli odsud poletite, tak dejte pozor, jsou tu 2 letiste - internacionalni - terminal 1 a 2, pak vnitrostatni lety - terminal 3. To vnitrostatni je otevrene nove, asi pred pul rokem, tak tam jeste nejezdi autobus, kterym jsme chteli jet, a musime taxikem.

Pocasi
Je tu vedro, tak 30 stupnu a bude hur. Holky tu nikde nenosti tilka. Jinak satky tu na hlavach moc nemaji, ale jsme precijen v hlavnim meste. Sukne lehce nad kolena a tricka jsou ok, i podpadky tu maji velky. Jinak tilka nechte doma.