Po mém zatím nejhorším zkouškovém, co jsem kdy měla, zbyl týden volna před začátkem druhého semestru, tak jsme s Ančou nakoupily levné letenky a vyrazili 5. 2. víc jak týdenní tour Sevilla - Barcelona - Řím - Milán - Sevilla. Byli jsme dohromady 3 - já, Anča a její přítel Jaime z VB + na Řím se připojila Janča (díky Jani!). První zastávka byla Barcelona, ve které jsem sice už 3x byla, ale vždy jen na skok a nestačila tohle úžasné město projít. Musím říct, že už dlouho (krom Prahy) mi takhle dobře v žádném městě dlouho nebylo. Je to úplně něco jiného, než všechny španělská města a místa, Anča dokonce chtěla jít na Černou labuť (6.2., ač tu měla premiéru až 18.2.), protože si myslela, že jsme v jiné zemi. :))) Může za to asi hlavně Gaudí, kterého jsem tam pronásledovala ve dne v noci. :) Noční bary v centru města jsou naprosto perfektní, jeden vedle druhého, každý jiný, každý něčím zvláštní, každý něčím příjemný a útulný, že byste si tam hned sedli a zůstali až do rána, škoda jen těch cen...:) V Barceloně jsem viděla vše od Picassového muzea, přes všechny Gaudího památky až po olympijský park. Počasí se docela povedlo, ač byl šílenej opar, tak bylo slunečno a přes den teplo, takže o turisty na všech mých fotkách nebyla nouze. Z čeho jsem nejvíc byla nadšená - Sagrada Familia - uvnitř, nikdy jsem se tak dobře v kostele necítila, teda kostele, je to les!! a park de Motjuïc (olympijské stadiony, lanovky jako na lyže, škoda, že ta hlavní lanovka přes přístav byla zavřená :( ). Ještě jedna historka, večer jsme se šly s Ančou projít po nasvícených památkách. Jedna z nich bylo secesní divadlo, ve kterém se zrovna něco dělo! Vlezly jsme dovnitř a všimly si, že nějaká kapela má po koncertu, podepisuje cdčka a fotí se s fanynkama, tak jsme se taky nechaly vyfotit. Nevím, co to je za kapelu, rozhodně jsme jim pochválily koncert. :-D
Další zastávkou byl Řím, ano, ten Řím. Nějak jsem si ho vykreslila, takže mě zklamal. Bydleli jsme na tak trochu blbém místě. Logisticky bylo perfektní, 15 min chůze od Kolosea, 5 min od zastávky na metro. Krám kousek, nádraží kousek,... Akorát to bylo čtvrť přistěhovalců (ale v této lokalitě bylo nejvíc hostelů, my si vybrali ten, kde byli majitelé Turek s Rumunem), takže projít i ve dne byl docela zážitek. Nevím, kde bychom měli bydlet jinde, protože celé město mi přišlo plné přistěhovalců a pocit neustálého strachu neustal pomalu ani ve Vatikánu. :-D Co bylo příjemné, tak to období naší návštěvy. Počasí se opět povedlo (až na jeden den, kdy byla zima jako kráva) a nebylo zde tolik turistů jako tu musí být v létě. Na tradiční památky jsme ani tolik nečekali ve frontách - Koloseum cca 20 min, Vatikánské muzeum 1 hodina. Řím je plný památek, ani už to pak nemělo cenu fotit, kamkoliv jdete, potkáte barokní kostel nebo vykopávku, mezi tím jezdí auta - od 4 proudovky (ta je u Kolosea), až po malé uličky, kde vás stejně může zajet motorka, kolem vás neustále proudí turisté, někdo vás nahání na pizzu anebo naopak, když si jí chcete dát, tak vás z restaurace vyhodí, protože mají pauzu (kterou vylepšili oproti Španělsku - od 15-19h :-D). Ocenila jsem opět sladkosti - pečené věci přeplněné nutelou a výborná zmrzlina. :) Jinak co se týče služeb, každý vidí, že jsem turista a taky vám to pěkně spočítá a ještě je na vás hnusnej - od řidičů na letiště až po restaurace. Ale abych nebyla pořád tak negativní, nejvíc se mi asi líbilo, vyjít nahoru na kopuli baziliky sv. Petra, vidět jí taky zevnitř a vidět přesně ten záběr jako je v mém oblíbeném filmu Baraka, Vatinkánské muzeum (+ si ve Vatikánu představovat romány Dana Browna) a posezení u fontány di Trévi. Nádherné sbírky!!! Sixtinská kaple, budiž...nešlo v ní moc dlouho vydržet díky dalším asi 300 turistům, kteří se v ní nacházeli. Ochranka každých 5 vteřin musela křičet SILENCIO! a NO PHOTO! Ano, proto spousta lidí fotila pro jistotu i s bleskem. Jinak se v muzeu fotit mohlo.
Posledním místem bylo Miláno, město módy. Plánovaly jsme s Ančou, že si něco koupíme, ale už jsme po tolika dnech (týden:-D) cestování neměly ani náladu a ani peníze. Na mě padla ultra špatná nálada, počasí bylo odporné - mrholení a zima, ve městě jsme ještě potkali demonstraci proti Berlusconimu a lidé ve službách byli ještě "milejší" než v Římě. Co jsem ocenila, to byla jedna hotelová noc, kterou jsem v Miláně spala. Ač měl jen 1 hvězdu, tak jsme měli aspoň jen sociálku pro nás 3 a ne pro 11 lidí jeden záchod. V Miláně je k vidění ohromná katedrála (3. největší na světě) a opera La Scala (která je zvenku tak ošklivá, jsem před tím stála a říkala hodně nahlas, to je ono??? to je opravdu ono?? takovejhle obyčejnej barák?! Jaime nechápal mé zklamání) Nejvíc se mi líbila asi budova vlakáče. :))) V Miláně jsem strávila jen noc a den, další noc jsem jela nocovat na letiště, protože mi to letělo v 5:55. Měla jsem trochu strach, kdo tam bude spát, ale (ne)příjemné bylo, když 90 % letištních spáčů bylo Čechů (v 7:30 to letělo do Brna).
V letadle jsem pak zaspala úplně všechno, od školení, jak si zapnout bezpečnostní pás až po loterii, kterou Ryanair nabízí, vzbudilo mě až dosednutí letadla na letišti v Seville, ze kterého jsem jela rovnou do školy a v ní strávila pěkných 12 hodin. :)
