Sunday, January 16, 2011

Kdo přemýšlí, že by přijel do Sevillákova

Slíbila jsem data, jak a kdy budu moct

táákže...

únor - nevhodný celý

březen:
4.3. (so) - víkend jedu na den do Cádizu se podívat na karneval
11.-14.3. - jsem v Praze a všechny vás tímto zvu na vystoupení do městské knihovny 12.3. od 19h
23.-26.3. - nájezd ČZU
26.3. (so) - The Wall - Madrid

duben:
1.-4.4. - jsem v Londýně
7.-14.4. - jsou tu Anči rodiče, takže tu bude plno, lepší vybrat jiný termín

17.-24.4.(ne až ne pro pracující) - je tu moje máma se svojí kamarádkou, mám volno a budeme půjčovat auto, takže potřebuju 1-2 lidi, který by chtěli cestovat s náma, ať se nám to auto vyplatí - program - 2 dny Sevilla, která bude zrovna ve fanatickém křesťanském svátku, ale je to zajímavý, pak Granada, koupačka El Chorro, Ronda, hippies vesničky a nejhezčí jižní portugalské pláže, program jde upravovat, kde nás to nebude bavit, tak to jde rozšířit ještě o jiné věci (letenky za 4100,- zpáteční do Madridu, busem pak za 1000,- zpáteční do Sevilly) -> už jsme obsazeni
25.4.-2.5. - ZMĚNA, brácha přijede o týden dřív, nechcete někdo přijet (2 lidi)? Mám jednoho zájemce a opravdu se tu vyplatí půjčit auto...

květen
3.-7.5. - jedu na Mallorcu
pak mi je to jedno, ale mám školu...nicméně na každého si čas najdu ;-)

červen
od druhé půlky mi začíná zkouškové a do 1. půlky července budu v Andalusii a Maroku, ale to ještě není naplánované

červenec
holky z taniny (Natka a Pája) chtějí přijet na poslední 14 dní v červenci a opět se bude půjčovat auto, takže je tu možnost červenec


Monday, January 3, 2011

Bumbálka po letech, 2010


Rok se s rokem sešel a opět jsme se vydali na Bumbálku. Chata mezi Vrchlabím a Špindlem, blíže ke Špindlu, kam už jezdíme od pradávna. 26.12., kdy jsme přijeli, nešel akorát ve Špindlu proud, takže bagáž, kterou nám vyváží nahoru vždycky vlek, jsme museli vynést vlastními silami. Nebyl to žádný problém, jeden batoh a lyže. Horší to měly rodiny, které teď na Bumbálku jezdí, protože si berou veškeré vybavení potřebné pro novorozeňata až po batolící se drobotu. Jelikož chata nebyla vytopená a ani pod dekou se zahřát nešlo, vyrážíme ihned do stopy (taky shazovat vánoční cukroví:-D). Výlety na další dny byly celkem jasné, už máme zajetou klasiku - Möhwaldovka (kde si Mirka při sjezdu rozsedla svoje už ani nevím kolikáté zimní brejle), Žalý, Mísečky, Vrbatovka, hospůdka u koní (huculové) a to je asi všechno. Mirka s Ondřejem jezdí ještě pravidelně na Dvoračky přes Kotelní jámy, aby nevyšli ze cviku svých šílených výletů (zimní výlety na Kozí hřbety, přes Obří důl, apod.). Letos se bohužel k mé smůle tento výlet neuskutečnil. 28. vyrážíme na Vrbatovku. Přes noc napadlo asi 30 čísel a dopoledne nebyla protažená hlavní tepna z Rovinky na Mísečky a stále padalo. Mně to celkem nevadilo se brodit sněhem, ale chudák Ondra to odnesl, musel běžet klasiku na bruslařských lyžích. Na Mísečkách to shrnul slovy, že je tak unavenej jako kdyby jel za dopoledne Vrbatovku a zpět z Míseček na Rovinku kolem Janové hory (což je asi 2x delší cesta). Nicméně může být rád, že se na ty Mísečky dostal, protože setkání s rolbou, která konečně protahovala magistrálu, mu bylo málem osudné. Cesta na Vrbatovku byla stejně blbá jako na Mísečky, takže bruslařský stromek pokračoval. Mně konečně po sto letech napadl takový sníh, který na ty moje ZÁVODNÍ lyže s lenošskýma šupinkama je jako dělaný - do kopce nepodkluzuje a z kopce krásně jede. Po příjezdu na Vrbatovku mě čekalo překvapení, je předělaná a sluší jí to! :) Dokonce má i svoje vrbatovský talíře. Nahoře mě čekala odměna, díky které jsem předjela ve finálním kopci i skialpinisty a vůbec všechny, co mě předjeli dole - PALAČINKA s naprosto geniální zmrzlinou, na tom by si pochutnal i Agent Cooper z Twin Peaks a určitě by udělal poznámku na svůj diktafon Dianě. Zatím co jsme jedli v chatě, venku se udělalo krásně slunečno, měla jsem radost, ale zrovna jsem fotila skialpinisty pro spolužačky :-D. Seděli u okna a jaksi můj foťáček nezvládl světelné podmínky a nejsou vůbec vidět, chjo. :-D
Krásné počasí vydrželo i do příštích 2 dnů. Vyplatilo se tedy jít na Žalý, ze kterého byly nádherné výhledy - hlavně Ještěd, který vykukoval nad mraky.
30., den mého odjezdu, ale to až večer. Martina mi přivezla sjezdovky a vyrazili jsme lyžovat do Špindlu. Ano, vyrazil -I - jel s námi ještě malej Matěj (v autě jsme ho učily, kolik mu je let, že mu teprv bude šest a Matěj stále opakovat, že šest a půl, nakonec souhlasil, že teda bude říkat, že mu bude šest a rázem z toho bylo, že mu je šest teda nééé, že mu bude pět :-DDD). Všechny nástrahy cest a lyží jsme překonali a na spodní lanovce Hromovky se zařadili do fronty už v 11:40 (plán byl v 11:01). Sjezdovky pěkně upravené, jen trochu plotnovaté, v pozdním odpoledni jen plotnovaté, což mám moc ráda, když se na těch plotnách snažím hranit až do zabrždění. :-D Po poledni se mi po x smskách a telefonátu z polské sítě podařilo potkat kamaráda, kterého jsem pak celé odpoledne brzdila svojí rychlou jízdou.:))) Myslím, že příště se potkáme už jen na běžkách. :-D Jednu jízdu jsem dala i s Matějem, který za rok či dva už bude lyžovat líp než já. Pak budu škemrat já, aby se mnou jel nějakou sjezdovku (modrou). :-D Den strašně rychle utekl:((, poslední jízda byla ve znamení západu slunce, který jsme jen tak tak stihli. Dolů už člověk potkával jen rolby. Na parkovišti už bylo šero, tak jsem mamince poškrábala krásně skluznice o štěrk ve snaze dojet až k autu. Ano, dostala jsem doma pak malou pochvalu. :-D

Hory parádní, těším se za rok zase. :)

fotky : krátká verze
delší verze
bumbálka 2007
se svolením Pepy : nejen západy slunce